Kašpar Maria ze Šternberka (1761 - 1838)

Námět známky

Na známce je vyobrazen Kašpar Maria ze Šternberka. Narodil se 6. ledna 1761 v Březině. Byl jedním z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek. Ty se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které Kašpar Maria založil. Narodil se ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako osmé a poslední dítě a třetí syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy, rozené hraběnky Krakovské z Kolovrat. Studoval na pražské univerzitě filosofii a v Římě teologii, kde také přijal nižší církevní svěcení. V roce 1790 se začal zajímat o přírodní vědy, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti. Příspíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch a v roce 1800 se stal řádným členem společnosti. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Měl před sebou slibnou církevní kariéru, avšak po neúspěchu diplomatické mise v Paříži, v letech 1804 až 1805, složil církevní funkce. Přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně. Zde založil botanickou zahradu, ta však byla v roce 1809 za válečného tažení zničena. Během pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a s elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil, po starším bratrovi a zaníceném přírodovědci Jáchymovi, panství Radnice v západních Čechách. Při svém sídle zde zřídil opět botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin. Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 1820 - 1838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina Cordy - Pokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. Roku 1818 byl Kašpar Maria ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku. V roce 1825 byl hrabě Šterbnerk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 obdržela koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Zemřel 20. prosince 1838 na svém březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu.

Se známkou je vydávána obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je vyobrazena "Lepidodendron aculeatum Sternberg" - fosílie stromu z čeledi plavuňovitých, která je stará přibližně 305 miliónů let. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě zelené.

Způsob tisku

ocelotisk z plochých desek v kombinaci s barevným ofsetem v barvách zelené olivové, temně vínové a černé

Poznámky

rozměr aršíku: 80 x 110 mm

(zdroj www.cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 11/2010 ze 22. prosince 2010