Krásy naší vlasti: Hrad Buchlov

Krásy naší vlasti: Hrad Buchlov
Katalogové číslo 0881
Typ známky Příležitostná poštovní známka
Datum vydání 06.04.2016
Cena/nominále 17,00 Kč
Tiskové listy á 8 ks známek
Rozměr v mm 40 x 26
Výtvarný návrh Adolf Absolon
Autor rytiny Martin Srb

 

Námět

pohled z prvního nádvoří ke druhé bráně umístěné v objektu purkrabství z roku 1691. V pohledu dominuje jádro hradu z 13. až 14. století, které obíhá parkánová hradba. Vzadu vyčnívá tzv. hodinová věž z 16. století, vlevo je válcová věž Andělka.

Trojvrší Buchlova, Modly s kaplí sv. Barbory a Holého kopce patří k výrazným dominantám Slovácka. Ne nadarmo byly dva z těchto vrcholů osídleny již v pravěku. Na Modle se zachovaly zbytky opevnění z období lužických popelnicových polí a doby laténské, zatímco na Holém kopci z doby halštatské. Samotné založení a stavba královského hradu Buchlova na strategicky významném vrcholu Chřibů, střežícího východní hranici zemí Koruny české proti případným vpádům z uherské strany, jsou obestřeny rouškou tajemství. Chybí jakákoliv písemná zpráva, a tak se musíme řídit dochovanými kamenickými články. Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí s tak zvaným loveckým právem. Název Buchlova se objevuje poprvé v přídomku jistého Protivy, zastávajícího zde patrně místo purkrabího, vedle něhož vykonával funkci správce okolních lesů, polí, luk a rybníků Albert ze Zdounek. V období 14. století v listinných pramenech čteme např. o úředníku Havlovi či purkrabím Hartmanu ze Střítěže. Na rozhraní 14. a 15. století začal být hrad postupován markrabětem do zástavy královským věřitelům, k nimž pravděpodobně od roku 1406 patřili bratři Hanuš a Jindřich z Lichtenštejna a poté další příslušníci téhož rodu. V roce 1422 přichází na Buchlov uherský velmož Stibor ze Stibořic, významný protivník husitů, páni z Vítovic, z Mošnova, z Vajtmile, z Landštejna, z Postupic, Jan Boček Kuna z Kunštátu, páni z Cimburka a ze Zahrádky. Roku 1511 obdržel zástavní právo na hrad královskou listinou za zásluhy a se všemi privilegii velmož Arkleb Trnavský z Boskovic. Samotný akt se ale uskutečnil v době trvání platnosti zástavních práv pánů ze Zahrádky. Skutečně prvními soukromými majiteli hradu byli od roku 1518 Žerotínové a od roku 1542 Zástřizlové. V první polovině 17. století získali Buchlov sňatkem Petřvaldové z Petřvaldu, kteří přesídlili v první polovině 18. století natrvalo do buchlovického zámku. Posledními majiteli panství se roku 1800 stali Berchtoldové z Uherčic, kteří je vlastnili do roku 1945. Už od první poloviny 19. století z hradu zřídili veřejně přístupné muzeum, pro něž nakupovali velké množství sbírek, a jen díky tomu byla památka udržována, a nestala se zříceninou. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhausem, velkou síní, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení a od 16. století do 18. století byli jeho majiteli postupně moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka. Hrad je vyhlášen národní kulturní památkou, je ve správě NPÚ Praha, ÚOP v Kroměříži, správa SH Buchlov.

 

Způsob tisku

pětibarevný ocelotisk z plochých desek v barvě žluté, tmavé hnědé, černé, zelené a modré

 

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 4/2016 z 23. března 2016