Kubistická architektura (Dům u Černé Matky Boží)

Námět známky

Na známce je vyobrazen vstupní portál domu a barokní soška Černé Matky Boží přenesená na nárožní fasádu kubistického domu z původního domu rytířů Granovských. Dům u Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911-12 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Nachází se na Starém Městě mezi Celetnou ulicí a Ovocným trhem. Název pochází od barokní sošky, která je umístěna na jeho průčelí. Dnes je v něm umístěno Muzeum českého kubismu Národní galerie v Praze. Dům u Černé Matky Boží stojí na místě původního barokního domu rytířů Granovských, po kterém převzal jeho název. Byl vystavěn původně jako obchodní dům na základě požadavků obchodníka Františka Herbsta. Zajímavostí je, že původní Gočárův návrh domu nesplňoval požadavky posuzovatele stavby - pražského magistrátu - na dokonalý soulad s historickým prostředím. Gočár na to reagoval tak, že dům doplnil o další kubistické prvky - např. více kubistický vchod nebo balkónové zábradlí. V suterénu byla původně vinárna, v prvním patře kavárna a ve druhém obchody s textilem. Třetí patro bylo určeno pro kanceláře a čtvrté pro byty. Kubisticky byl zařízen i interiér včetně nábytku a ostatních detailů. Původní kavárna zanikla už ve dvacátých letech 20. století - údajně pro nemodernost kubistického stylu - a na jejím místě vznikly kanceláře. Tento trend pokračoval i později a byl završen v padesátých letech, kdy celý dům využíval pro svou kancelářskou činnost národní podnik Výstavnictví. Na začátku 90. let byl dům zrekonstruován podle projektu Karla Pragera. Během rekonstrukce byl uveden do původního stavu, byly odstraněny staré nátěry a byla dostavěna i část prosklené střechy v souladu s původním Gočárovým návrhem, který nebyl původně realizován. Za účasti prezidenta Václava Havla byl 18. října 1994 dům slavnostně otevřen. Své sídlo zde získalo České muzeum výtvarného umění; v části domu byla i stálá výstava českého kubismu. Později - v roce 2000 - se na roh domu dostala i polychromovaná řezaná kopie původní sošky černé Madony. V roce 2010 byl dům zařazen na seznam národních kulturních památek. Muzeum zde skončilo svoji činnost v roce 2002, ale výstava českého kubismu byla obnovena v roce 2003 pod hlavičkou Národní galerie. V roce 2005 byla v prvním patře znovu otevřena kavárna Grand Café Orient. Na počátku devadesátých let 20. století byl Ministerstvem kultury ČR dům poskytnut na krytí cca 300 milionového úvěru pro rozjezd loterijní hry zvané "Česká lotynka". Když projekt "lotynky" zkrachoval, hrozilo, že stát o vzácný dům přijde, neboť bude poskytnut bance jako splátka za nepokrytý úvěr ze zkrachovalé loterijní hry. Státní fond kultury situaci řešil půjčkou od Komerční banky na splátky úvěru.

Se známkou je vydávána obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky jsou vyobrazeny stolní hodiny, které arch. J. Gočár navrhl r. 1913 jako součást zařízení pánského pokoje herce Otty Bolešky. Hodiny jsou označovány jako miniaturní pomník kubistického hnutí. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochých desek v barvě žlutohnědé.

Způsob tisku

ocelotisk z plochých desek v barvách žluté, oranžové, modré a černé

(zdroj www.cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 1/2011 z 20. ledna 2011