Společné česko-slovinské vydání: Johann Gerstner (1851 - 1939)

Námět známky

Postava Johanna Gerstnera s houslemi na pozadí siluety houslí doplněné nahoře znaky Žlutic a Lublaně

Společná česko-slovinská emise je určena k výročí narození. Johanna (Hanse) Gerstnera (17. 8. 1851, Žlutice - 9. 1. 1939, Lublaň). Ve Žluticích Gerstnera seznámil s hudbou Emanuel Wirth, který byl později sám uznávaným a úspěšným houslistou a pedagogem. Ve Žluticích zůstal Gerstner do svých třinácti let, v roce 1864 se přihlásil na pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle. Gerstner během studia hrál druhé housle v Benewitzovém kvartetu, ve kterém se seznámil se špičkovými díly tehdejších českých skladatelů, byl také členem německého operního orchestru, kde hrál pod taktovkou Bedřicha Smetany. Harmonii a generál bas studoval Gerstner u ředitele konzervatoře Josefa Krejčího. Ostatní teoretické předměty ho vyučoval Josef Foerster. Hned po ukončení studií v Praze odešel Gerstner do Lublaně, kde začal působit jako ředitel Zemského divadla a jako houslový pedagog na škole Filharmonické společnosti. Během svého působení v Lublani se nejvíce věnoval pedagogické činnosti. Jeho nejúspěšnějším žákem byl Slovinec Leo Funtek, který si vybudoval kariéru ve finských Helsinkách jako houslista, dirigent a skladatel. Gerstner byl aktivní i jako koncertní houslista, spolupracoval na více než 700 koncertech a 150 komorních večerech. Naposledy vystoupil s orchestrem v roce 1911, kdy provedl obě Beethovenovy Romance. Svoje poslední vystoupení měl při příležitosti stého výročí úmrtí Franze Schuberta v roce 1929. Pravidelně se účastnil hudebních představení a pedagogických seminářů ve Štýrském Hradci, Vídni, Salcburku, Mannheimu a Kolíně nad Rýnem. Kromě toho působil 25 let jako krajský zástupce společnosti Richarda Wagnera v Lublani. Navzdory svým zásluhám a vyznamenání císaře Františka Josefa v roce 1902 prožil Gerstner svoje stáří v chudobě a bídě. Kvůli nemoci očí si nemohl dodatečně přivydělávat.

Hans Gerstner svými houslovými dovednostmi a pedagogickými znalostmi otevřel cestu rozvoje houslového umění ve Slovinsku. Položil první, ale velmi důležité základy, na kterých stavěly všechny další generace houslových pedagogů. Za svého života nebyl Gerstner za svoji snahu a nezištnou obětavost doceněn, a to také pro svůj německý původ v době, kdy byli Němci ve Slovinsku velmi neoblíbeni. Nicméně byl Lublaňan, prožil tam většinu svého života a založil si tam rodinu. I když velmi přispěl k rozvoji slovinské kultury, za svého života nezískal místo, které by mu náleželo.

Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky stojí malý Gerstner pod varhanami ve žlutickém kostele a hraje na housle. Obálka je vytištěna ocelotiskem z plochy v barvě světle hnědé. Na razítku je silueta žlutického kostela a text: Žlutice, 27. 5. 2011

Způsob tisku

ocelotisk z ploché desky v barvě černé kombinovaný ofsetem v barvách modré, červené, žluté a černé

Poznámky

30,5 x 44,4 mm

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 5/2011 ze 12. května 2011