400 let Bible kralické

Námět známky

Anděl v pozadí s prvním knihařským lisem.

Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, kterým byly Kralice (Jižní Morava). Je to první český překlad bible z původních jazyků, nikoli z latinské Vulgáty (lidové vydání).
Bratři od počátku své činnosti kladli důraz na literární činnost svých členů a i proto velmi brzo ocenili význam knihtisku. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní. Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení „in insula hortensi“ (pro své umístění v zahradách). Tajná bratrská tiskárna byla nejprve v Litomyšli (1503), Mladé Boleslavi (1518). Ve druhé polovině století v Ivančicích u Brna (1562) a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích, pod patronátem Jana Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. V Ivančicích i Kralicích působil významný tiskař Jednoty bratrské – Zachariáš Šolín.
Iniciátorem překladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu přeložit Písmo z původních jazyků. Sám přeložil Nový zákon podle vydání Theodora Bezy, který byl opatřen i latinským překladem. Blahoslav se řídil především Bezovým latinským textem, ale přihlížel i k řeckému originálu. Začal používat rozsáhlé komentáře, včetně odkazů na příbuzná biblická místa, překladových variant… Blahoslav měl v úmyslu přeložit i Starý zákon, ale než s úkolem začal, zastihla ho smrt. Překlad Nového zákona revidoval senior Jan Němčanský, jeho druhé vydání pak Zachariáš Ariston.
Překlad Starého zákona koordinoval a vedl Blahoslavův odchovanec a biskup Ondřej Štefan. Spolu s ním na překladu pracovali (teologové zabývající se filologií): Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista), Lukáš Helic (pokřtěný Žid), Jan Eneáš (senior Jednoty bratrské), Izaiáš Cibulka (konsenior a správce kralického sboru), Jiří Strejc (konsenior), Jan Efraim, Pavel Jessen a Jan Kapito (Hlaváč).
První vydání Kralické bible vyšlo v šesti svazcích, proto se často označuje jménem „šestidílka“. Rozdělení textu do šesti svazků bylo způsobeno tím, že se nejednalo jen o biblický text, ale i o rozsáhlé komentáře a vsuvky po stranách, díky kterým se text značně rozšířil.
V Kralické bibli se poprvé v českém prostředí objevuje dělení kapitol na verše (podle vzoru Roberta Stephana z roku 1551).

Způsob tisku

plnobarevný ofset s liniovou kresbou

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 11/2013 z 20. září 2013