Umělecká díla na známkách: Bohuslav Reynek (1892 – 1971)

Námět známky

Bohuslav Reynek: Zátiší s autorem, 1955; Galerie výtvarných umění v Havlíčkově Brodě.

B. Reynek se narodil 31. května 1892 v Petrkově u Havlíčkova Brodu, kde také 28. září 1971 zemřel. Byl uznávaným českým básníkem, překladatelem a grafikem.
Během studií, ovlivněn svým profesorem Maxem Eislerem, se začal zajímat o literaturu a výtvarné umění. Na přání svého otce po maturitě začal studovat zemědělství, ale po čase studia zanechal a vrátil se na rodný statek do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie a začal psát první básně, které byly později vydány ve sbírce „Žízně“.
Roku 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy „Ta vie est la...“, básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si roku 1926 vzal za manželku. Dalších deset let žil se syny Danielem a Jiřím střídavě v Grenoblu a v Petrkově. Do Petrkova se definitivně vrátil po otcově smrti, aby se ujal správy statku.
Koncem války (1944) byli Reynkovi donuceni statek opustit. Vrátili se o rok později, ale po komunistickém puči byl statek zestátněn. I nadále zde však rodina zůstala. Reynek na něm pracoval jako zemědělský dělník až do roku 1957. Toto období prožívá velmi těžce, uzavírá se do sebe, tím ale dozrává jeho osobitý básnický a neotřelý grafický projev – kombinace suchých jehel s monotypy.
Reynkovo básnické dílo a poezie vycházelo po dlouhá léta pouze v bibliofilských vydáních či časopisech. Prvního souborného vydání se dočkal až roku 1969. Jeho první sbírky, psané ve dvacátých letech, byly ovlivněny expresionismem. Po desetileté odmlce se jeho projev změnil – významnější roli začat hrál motiv rodného kraje – Vysočiny a její přírody. Z jeho básní je stále patrnější křesťanská spiritualita a láska k Bohu. Vrcholem Reynkovy tvorby je jeho poslední sbírka „Odlet vlaštovek“, která byla vydána až posmrtně.
Překladatelská činnost byla velice významnou částí jeho práce. Překládal zejména z francouzského, ale i z německého jazyka. Od konce čtyřicátých let se soustředil na překlady básnických sbírek své ženy Suzanne Renaudové.
Grafice se věnoval od mládí. Při své tvorbě spolupracoval například i s Josefem Čapkem. Během pobytu ve Francii vystavoval svá díla, která zde byla velmi dobře přijímána. Ve třicátých letech dominovala v jeho díle krajina. Od roku 1939 se výrazněji v jeho grafice uplatnili biblické motivy. Během druhé světové války jsou nejčastějšími motivy ukřižování, pieta či zapření sv. Petra. Nejvýznamnější část Reynkova grafického díla vzniká v 50. a 60. letech – např. cyklus „Job“, cyklus „Don Quijote“, atd.
Stejně jako básnická tvorba i jeho grafická tvorba došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.

Způsob tisku

ocelotisk z ploché desky v barvě černé kombinovaný ofsetem

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 12/2013 z 20. listopadu 2013