Krásy naší vlasti: Zámek Červená Lhota

Námět známky

Červená Lhota – renesanční vodní zámek ve východní části jižních Čech na severu Jindřichohradecka.
Zámek je umístěn na skále, která se přehrazením údolí a zvýšením hladiny vody stala ostrůvkem na zámeckém rybníku. Zámek tvoří uzavřená čtyřkřídlá dispozice kolem čtvercového nádvoří. Nad vjezdem je umístěna věž. K zámku vede přístupová cesta přes kamenný most.
Předpokládá se, že již od 2. poloviny 14. století vlastnili zdejší tvrz Lhotečtí ze Zásmuk. Ovšem první ověřená zmínka pochází až z r. 1465, kdy se v Zemských deskách uvádí rozdělení dědictví mezi Václava a Petra ze Zásmuk. V následujících letech přešla Lhota na Diviše Boubínského z Újezda, od něhož v r. 1530 Lhotu koupil Jan Kába z Rybňan. Ten nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota. Jan Kába zámek v roce 1597 prodal Vilémovi Růtovi z Dírné, který zámek dal upravit v pozdně renesančním stylu a jeho fasádu natřít na červeno. Odtud dnešní název zámku – Červená Lhota.
Růtové z Dírné zámek získali na konci 16. století. Jako utrakvistům jim ovšem byl majetek po bitvě na Bílé hoře roku 1620 konfiskován, i když se českého stavovského povstání nezúčastnili. V dobách třicetileté války vlastnil místní panství italský rytmistr Antonio Bruccio. Po jeho smrti koupil zámek v roce 1641 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Po roce 1641 a v letech 1658–1678 probíhaly na zámku barokní přestavby, které proměnily šlechtické sídlo na letohrádek, kam Slavatové dojížděli z nedalekého Jindřichova Hradce.
Po vymření rodu Slavatů po meči v roce 1693 zdědila Červenou Lhotu neteř posledního Slavaty Marie Terezie, provdaná do rodiny Windischgrätzů. Od poloviny 18. století se majitelé opět několikrát změnili. Za Ignáce Stillfrieda pobýval v letech 1796–1799 na zámku skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. Od roku 1835 vlastnili zámek postupně členové čtyř generací knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein – německých říšských knížat. Tento rod zámek obýval až do roku 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován. Poslední majitelé dali v polovině 19. století zámeckou věž a štíty upravit novogoticky. Mezi lety 1903–1913 byly za prince Johanna Schönburg-Hartenstein tyto úpravy odstraněny a nahrazeny památkově poučenou neorenesanční přestavbou podle projektu architekta Humberta Walchera z Moltheimu, která dala zámku jeho dnešní podobu.

Způsob tisku

pětibarevný ocelotisk z plochých desek v barvě žluté, růžové, zelené, červené a černé

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 4/2014 z 19. března 2014