Osobnosti: Otto Wichterle, český vynálezce kontaktních čoček (1913 – 1998)

Námět známky

Prof. Ing. RNDr. Otto Wichterle, DrSc. se narodil 27. října 1913 v Prostějově a zemřel 18. srpna 1998 na Stražicku. Byl celosvětově známý vědec, který se proslavil zejména výrobou silonu a měkkých kontaktních čoček.
Narodil se v bohaté rodině prostějovských podnikatelů a v šesti letech málem zemřel v důsledku dlouho trvajících horeček. Kvůli nemoci měl domácí školu a po svém uzdravení nastoupil rovnou do páté třídy. V devíti letech nastoupil i přes svůj nízký věk na státní gymnázium, kde maturoval s vyznamenáním. Na vysoké škole se chtěl zabývat matematikou a fyzikou, proto se rozhodoval mezi strojírenstvím a chemií. Nakonec se rozhodl pro fakultu Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.
Diplomovou práci Otto Wichterle psal pod vedením prof. Votočka, významného chemika a spolutvůrců českého chemického názvosloví, který Wichterleho silně ovlivnil ideou svobodného vědeckého bádání bez komerčních či politických zájmů. Otto následně začal studovat i lékařskou fakultu, kde rýsovala možnost vzniku nového oboru – biochemie.
Po 17. listopadu 1939 kdy byly protektorátním nařízením všechny vysoké školy uzavřeny, začal Otto Wichterle pracovat ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa. Tam se zprvu zabýval úpravou materiálu Nylon 66, ze kterého ale nešly spřádat vlákna. Díky předchozím výzkumným zkušenostem se mu podařilo upravit tento materiál tak, aby z něj šly táhnout vlákna. Díky tomu se začal průmyslově vyrábět silon, používaný především pro výrobu pánských ponožek a dámských punčoch („silonek“).
Nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou ale gelové kontaktní čočky. Zprvu byla jejich výroba značně problematická, nepřesná a s malým výtěžkem. Až po roce 1961 se mu podařilo proces výroby zjednodušit a připravit pro masovou výrobu (prototyp výrobního zařízení sestavil doma z dětské stavebnice „Merkur“, poháněnou motorkem z gramofonu). V roce 1965 se o jeho vynález začaly zajímat velké firmy z USA, které začaly vyrábět kontaktní čočky v zahraničí.
Pro jeho politickou neutralitu se potýkal s problémy téměř celý život, zejména však v době komunistického režimu. Zasloužená úcty a uznání se mu dostalo až po roce 1989. V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd a ve funkci zůstal až do rozdělení Československa. V roce 1993 mu Karlova univerzita udělila čestný akademický titul Doctor honoris causa a téhož roku byla jeho jménem pojmenována planetka v naší sluneční soustavě. Od roku 2002 uděluje Akademie věd České republiky cenu Otty Wichterleho talentovaným vědcům do 35 let věku.

Způsob tisku

rotační ocelotisk v barvě fialové kombinovaný hlubotiskem v barvách červené, švestkově modré a modré

(zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 11/2013 z 20. září 2013