Osobnosti: Vítězslava Kaprálová

Námět známky

podobizna Vítězslavy Kaprálové, která je řešena jako klasický portrét malbou v jemných barevných přechodech s akcentem purpurových rtů a hnědých výrazných očí, čímž je podtrhnuta její smyslnost. Jako odkaz na třicátá léta jsou použitá geometrická pole v pozadí a na jednom z nich je motiv svlačce, ten v květomluvě znamená "nikdy tě neopustím" – "mne se nezbavíš" – "buďme navždy přátelé". Tím autorka známky odkazuje na přátelství paní Vítězslavy s B. Martinů, J. Muchou a muži jejího života.
Vítězslava Kaprálová byla česká skladatelka a dirigentka, která prožila krátký, ale dramatický život. Narodila se 24. ledna 1915 v Brně, zemřela 16. června 1940 v Montpellier ve Francii. Její tvůrčí činnosti bylo vyměřeno jen několik málo let, přesto složila přes padesát skladeb, včetně orchestrálních. Dokonce měla vybrané libreto na operu, avšak k její realizaci pro vážnou nemoc již nedošlo.
Podstatným vlivem, který působil na její umělecký život, byla skutečnost, že se narodila do hudební rodiny. Otec Václav, žák Leoše Janáčka, byl skladatelem a v Brně založil soukromou Hudební školu. Matka Viktorie byla sopranistkou a učitelkou zpěvu. V devíti až dvanácti letech složila první klavírní skladbičky. Po ukončení základního vzdělání vykonala proti vůli otce přijímací zkoušky na Brněnskou konzervatoř. Jako první dívka si zvolila studijní kombinaci skladbu a dirigování. Její absolventská skladba Koncert pro klavír a orchestr, který si sama řídila, byl brněnskou senzací. Poprvé vystoupila na dirigentský stupínek mladá žena, na tehdejší dobu zcela neobvyklý jev. Po brněnském triumfu odchází dvacetiletá Kaprálová na Mistrovskou školu pražské konzervatoře, kde po dvou letech studií uvádí v Lucerně svoji Vojenskou symfonietu a svými energickými gesty vedla symfonický orchestr České filharmonie.
Rozhodující zlom v životě umělkyně způsobilo její náhodné setkání s Bohuslavem Martinů počátkem dubna 1937. Když Martinů odhalil mimořádný talent skladatelky, vyzval ji ke studiu skladby u něj v Paříži a v dirigování u Charlese Muncha. V červnu 1938 odjíždí Kaprálová do Londýna, aby na Mezinárodním festivalu společnosti pro soudobou hudbu ve velkém sále Queens Hall uvedla Vojenskou symfonietu. Třiadvacetiletá Kaprálová řídila světoznámý symfonický orchestr BBC!
V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, lékaři diagnostikovali u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940 v jihofrancouzském Montpellieru, kam byla evakuována svým manželem, v pětadvaceti letech zemřela.
V roce 1946 udělila Česká akademie věd Kaprálové členství „in memoriam“. V té době se členstvím této instituce mohlo vykázat pouhých deset žen, z celkových 648 členů Akademie. I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na více než čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb. Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována (obdržela řadu ocenění a finančních cen).
Tvorba V. Kaprálové je projevem osobitého talentu, kultivovaného poznáním celé řady soudobých proudů. Metodika potvrzuje moravskou provenienci i slovanskou vřelost.

Způsob tisku

plnobarevný ofset s liniovou kresbou

Poznámky

Liniová kresba: Miloš Ondráček

zdroj: cpost.cz)

Vydání poštovní známky bylo zveřejněno v

Poštovním věstníku, částka 1/2015 z 14. ledna 2015